Americká kardiologická asociace (AHA) vydala přelomové vědecké prohlášení o polygenetických rizikových skóre (PRS), které by mohlo zásadně změnit způsob, jakým hodnotíme a předcházíme srdečním onemocněním. Tým expertů vedený Jackem O'Sullivanem analyzoval současný stav poznání a praktické možnosti využití genetických informací pro pět klíčových kardiovaskulárních stavů. 

Polygenetická riziková skóre představují vážený součet rizika od velkého počtu genetických variant rozptýlených po celém lidském genomu. Každá varianta zvyšuje riziko onemocnění pouze nepatrně, ale jejich kombinace může mít významný vliv. Na rozdíl od vzácných genetických mutací s velkým efektem (jako je např. familiární hypercholesterolémie) se PRS skládá z běžných variant přítomných u významné části populace. Toto skóre dokáže identifikovat osoby s vysokým genetickým rizikem ještě před rozvojem klinických příznaků. 

Pro ischemickou chorobu srdeční PRS významně zlepšuje predikční schopnost současných klinických kalkulátorů rizika. Osoby v nejvyšším percentilu PRS mají trojnásobně vyšší riziko než průměr, podobně jako pacienti s familiární hypercholesterolémií, ale bez výrazně zvýšených hladin cholesterolu. U fibrilace síní PRS dokáže předpovědět vznik onemocnění v mladším věku, kdy tradiční rizikové faktory ještě nejsou přítomny. Podobné výsledky přináší i pro diabetes 2. typu a žilní tromboembolii. 

Klinické využití PRS je již realitou v několika oblastech. Studie ukazují, že pacienti s vysokým genetickým rizikem mají větší prospěch ze statinové terapie – jak relativní, tak absolutní snížení rizika je u nich výraznější než u ostatních. Podobně reagují lépe na inhibitory PCSK9. U diabetu 2. typu PRS předpovídá odpověď na sulfonylureu. Tyto nálezy otevírají cestu k personalizované farmakoterapii založené na genetickém profilu. 

Implementace PRS do klinické praxe však čelí několika výzvám. Současná skóre jsou vyvíjena především na populacích evropského původu, což omezuje jejich použitelnost u jiných etnických skupin. Probíhá intenzivní výzkum zaměřený na zlepšení přenositelnosti mezi různými populacemi. Dalšími otázkami jsou náklady, vzdělání a osvěta zdravotníků a pacientů, regulatorní aspekty a etické důsledky. AHA doporučuje pečlivé zvážení přínosů a rizik před zavedením PRS do rutinní praxe a zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu a standardizace postupů. 

Zdroje:
 O'Sullivan, J.W., Raghavan, S., Marquez-Luna, C., et al. Polygenic Risk Scores for Cardiovascular Disease: A Scientific Statement From the American Heart Association. Circulation. 2022;146(8):e93-e118. doi:10.1161/CIR.0000000000001077 URL: https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/CIR.0000000000001077