Studie analyzuje proveditelnost a přínosy molekulární autopsie a rodinného genetického screeningu u náhlých srdečních úmrtí (SCD) v České republice. Mezi lety 2016–2021 bylo zkoumáno 100 vzájemně nepříbuzných případů SCD (71% muži, průměrný věk 33,3 let), rozdělených podle autopsie do skupin: kardiomyopatie (CM), syndrom náhlé arytmické smrti (SADS), náhle neobjasněná smrt (SUDS) a náhlá aortální smrt (SAD). 

Genetické testování, využívající sekvenační panel 100 genů souvisejících s dědičnými kardiovaskulárními/aortálními chorobami a exomové sekvenování, odhalilo patologickou/pravděpodobně patologickou variantu v 22% případů. Při absenci kvalitní DNA u zemřelého byla provedena nepřímá analýza u příbuzných (diagnostická úspěšnost až 45,8%) nebo u zdravých rodičů (10% úspěšnost). Rodinný kardiologický a genetický screening identifikoval 27,6% příbuzných ohrožených SCD – celkem bylo vyšetřeno 301 příbuzných. 

Diagnostický zisk byl vyšší ve skupinách s pozitivní rodinnou anamnézou (až 39%) i při testování u jasně postižených příbuzných. Mezi nejčastěji identifikované geny patřil TTN (asociace s DCM, LVNC, SUDS), FLNC (myofibrilární myopatie, CM), ale též GLA (Fabryho choroba) a FHL1 (dystrofie). V několika případech byly nalezeny varianty s nízkou penetrancí (například KCNE1, asociovaná s LQT5 lite), které však mohou být významné pro prevenci. U 10% případů byly identifikovány varianty nejasného významu (VUS). 

Velkým přínosem pilotní studie byla nejen možnost detekce kauzálních variant a primární prevence u příbuzných, ale také založení mezioborové spolupráce mezi genetiky, kardiology, patology a forenzními specialisty v ČR a vznik národních doporučení pro molekulární autopsii. Studie ukazuje nutnost centralizace diagnostických postupů a uniformní interpretace variant, zavedení rodinného screeningu jako běžné praxe. 

Autoři diskutují omezení – rozdílnost autoptických diagnóz kvůli neexistenci standardizovaných českých směrnic, obtíže s kvalitou post-mortem DNA a nižší výtěžnost u skupiny ACM (zřejmě vliv naddiagnostiky). Upozorňují na nutnost edukovat kardiology a další odborníky k nabídce rodinného screeningu při neobjasněných kardiologických úmrtích nebo srdečním selhání. Celkově práce demonstruje široký význam molekulární autopsie a rodinného screeningu pro prevenci a včasnou detekci kardiogenetických rizik v české populaci.

Zdroj:
Votýpka, P., Krebsová, A., Norambuena-Poustková, P., et al. (2023) Post-mortem genetic testing in sudden cardiac death and genetic screening of relatives at risk: lessons learned from a Czech pilot multidisciplinary study. International Journal of Legal Medicine 137:1787–1801. https://doi.org/10.1007/s00414-023-03007-z