Káva není jen zdrojem kofeinu a rychlého povzbuzení. Nová studie Sereny Boscaini a kol. (2026) publikovaná v Nature Communications se podívala na to, jak pravidelné pití kávy souvisí se střevním mikrobiomem, látkovou výměnou, imunitou i některými oblastmi psychiky. 

Jak studie probíhala 

 
Studie zahrnovala 62 zdravých dospělých — polovinu tvořili pravidelní konzumenti kávy, polovinu lidé, kteří kávu běžně nepili. V několika časových bodech u nich autoři hodnotili složení střevního mikrobiomu, metabolity ve stolici a moči, imunitní ukazatele, stresovou odpověď a náladu a výkon v kognitivních testech. U pravidelných konzumentů navíc zkoumali, co se stane po dvoutýdenním vysazení kávy a následném třítýdenním návratu ke kávě — buď kofeinové, nebo bezkofeinové.  

Metodicky šlo o poměrně komplexní studii: vědci kombinovali metagenomickou analýzu střevního mikrobiomu, metabolomiku stolice a moči, měření zánětlivých a imunitních markerů, hodnocení stresové odpovědi, analýzu vybraných variant v genu ADORA2A souvisejících s reakcí na kofein a standardizované psychologické i kognitivní testy. 

Co podle studie káva ovlivňovala nejvíce? 

• U pravidelných konzumentů kávy vědci pozorovali odlišné složení střevního mikrobiomu i změny v některých látkách přítomných ve stolici. Konkrétně šlo například o vyšší zastoupení některých bakterií z rodů Cryptobacterium a Eggerthella a zároveň o nižší hladiny vybraných neuroaktivních metabolitů, například GABA a indolových derivátů, které mohou souviset se signalizací mezi střevem a nervovým systémem. 

• Dvoutýdenní vysazení kávy u pravidelných konzumentů se projevilo poklesem metabolitů spojených s kofeinem a kávovými polyfenoly a také změnami u některých zánětlivých markerů. Po opětovném zařazení kávy — s kofeinem i bez kofeinu — vědci pozorovali změny v náladě, vnímaném stresu, impulzivitě i ve výkonu v některých kognitivních testech. Bezkofeinová káva byla v této studii spojena hlavně se zlepšením paměti, zatímco kofeinová spíše s nižší úzkostí a psychickou tísní. 

• Káva ovlivňovala také imunitní odpověď organismu. U pravidelných konzumentů kávy autoři pozorovali známky příznivějšího zánětlivého profilu, například nižší hladiny CRP, vyšší IL-10 a odlišnou odpověď IL-6 po stimulaci imunitních buněk; naopak stresový hormon kortizol ani běžné trávicí obtíže se výrazně a konzistentně neměnily. 

Celkově studie naznačuje, že pravidelná konzumace kávy je u zdravých dospělých spojena se změnami ve střevním mikrobiomu, některých metabolitech, imunitní odpovědi i ve vybraných ukazatelích nálady a kognitivního výkonu. Zajímavé je, že část těchto účinků se objevovala i u bezkofeinové kávy, což podporuje myšlenku, že důležitou roli mohou hrát také polyfenoly a další bioaktivní látky obsažené v kávě. Do budoucna bude důležité ověřit, zda podobné metodické přístupy pomohou lépe definovat, pro koho je pravidelné pití kávy přínosné a kdy může být neutrální či méně vhodné.  

Jak se na to díváte vy – dává vám smysl, aby se běžné stravovací návyky, jako je pití kávy, víc zkoumaly právě přes mikrobiom, metabolom a kognici?

ZDROJ: 

DOI: 10.1038/s41467-026-71264-8