Abstrakt
Zvrásněné prsty po koupeli většinou nepředstavují nic neobvyklého. V dermatologii se však rozlišuje nápadnější fenotyp označovaný jako akvagenní vrásnění dlaní (anglicky aquagenic wrinkling of the palms, AWP). Objevuje se častěji u lidí s cystickou fibrózou (CF) a byl popsán také u části heterozygotních nosičů variant genu CFTR. Podobné, vodou zvýrazněné změny dlaní se vyskytují u vzácné autozomálně dominantní Botnijské palmoplantární keratodermie (PPKB), kterou způsobují patogenní varianty genu AQP5.
Je proto užitečné oddělit tři různé roviny: běžný autonomně řízený reflex, klinický fenotyp AWP a konkrétní příčinnou diagnózu. Rychlé a výrazné vrásnění s bělavými papulami je dermatologicky rozpoznatelný příznak. Spolu s dalšími klinickými nebo rodinnými indiciemi může vést lékaře k úvaze o cystické fibróze, jiném onemocnění spojeném s dysfunkcí CFTR nebo o AQP5-asociované keratodermii. Samo o sobě však není diagnostickým testem CF, spolehlivým testem nosičství ani indikací k celogenomovému sekvenování.
Diagnóza CF vychází z klinického kontextu a objektivního průkazu dysfunkce CFTR, nejčastěji pomocí standardizovaného potního chloridového testu; podle situace ji doplňuje molekulární analýza a někdy specializované funkční vyšetření. Volba i interpretace genetického testu patří do rukou kvalifikovaného odborníka a má být spojena s odpovídajícím genetickým poradenstvím.
Klíčová slova: akvagenní vrásnění dlaní, AWP, CFTR, AQP5, Botnijská keratodermie, ivakaftor, cystická fibróza
1. Běžná zkušenost a přitažlivá hypotéza
Po delší koupeli, mytí nádobí nebo pobytu v bazénu se kůže na prstech jemně zvrásní. Jedna populární hypotéza tvrdí, že rýhy odvádějí vodu zpod bříšek prstů podobně jako dezén pneumatiky a zlepšují úchop mokrých předmětů. Výsledky experimentů však nejsou jednotné. Jedna studie našla rychlejší manipulaci s mokrými předměty, jiná nezjistila zlepšení hmatové ostrosti ani obratnosti (Kareklas et al., 2013; Haseleu et al., 2014). Evoluční vysvětlení vrásnění proto zůstává hypotézou.
Pro medicínu je podstatnější jiná skutečnost: vodou vyvolané vrásnění není jen pasivním nasáknutím kůže. Významnou roli v něm hraje autonomní nervový systém a cévní odpověď. Právě odlišná rychlost a podoba této reakce mohou oddělit běžnou kuriozitu od klinicky zajímavého nálezu.
2. Jak vzniká běžné vrásnění
Za hlavní mechanismus fyziologického vrásnění se považuje sympaticky zprostředkovaná vazokonstrikce, tedy zúžení drobných cév v bříškách prstů. Zmenšení objemu měkkých tkání pod pevnější povrchovou kůží vede ke vzniku rýh. Přesná posloupnost dějů od kontaktu s vodou až k nervové a cévní odpovědi není definitivně objasněna, ale samotná pasivní absorpce vody celý jev nevysvětluje (Wilder-Smith, 2004).
Čas do vzniku běžného vrásnění není biologickým přepínačem mezi „normálním" a „abnormálním" stavem. Ovlivňuje jej teplota vody, délka ponoření, věk, stav kožní bariéry i způsob hodnocení. Jediný časový údaj — například „prsty se mi zvrásní za deset minut" — proto nemá sám o sobě diagnostický význam.
3. Kdy může jít o akvagenní vrásnění dlaní
AWP se od běžné reakce liší především rychlostí, intenzitou a doprovodnými změnami. Během několika minut po kontaktu s vodou se na dlaních mohou objevit hlubší rýhy, otok a bělavé až průsvitné papuly. Někteří lidé popisují svědění, pálení nebo bolest. Nález bývá oboustranný a zasahuje dlaně, nikoli jen bříška prstů (Kabashima et al., 2008; Yang et al., 2022).
Charakteristický vzhled po ponoření se někdy označuje jako hand-in-the-bucket sign — volně „ruka vytažená z kbelíku". Termín se používá především u akvagenně zvýrazněných keratodermií včetně Botnijské PPK, ale může popisovat také vzhled AWP. Nejde o samostatné diagnostické kritérium.
AWP je tedy fenotyp, nikoli diagnóza. Pojmenovává to, co je na kůži vidět, ale samo neurčuje příčinu. O případném genetickém vyšetření rozhodují až další příznaky, rodinná anamnéza a výsledky cílených vyšetření.
| Znak | Běžné fyziologické vrásnění | Akvagenní vrásnění dlaní (AWP) |
|---|---|---|
| Časový průběh | Obvykle po delším kontaktu; výrazně závisí na podmínkách | Často rychlý nástup během několika minut |
| Lokalizace | Především bříška prstů | Typicky dlaně, často oboustranně |
| Vzhled | Jemné kožní rýhy | Výrazné vrásnění, bělavé či průsvitné papuly, otok, houbovitý vzhled |
| Subjektivní obtíže | Obvykle žádné | Někdy svědění, pálení nebo bolest |
| Důležitý kontext | Není nutný | Kožní nálezy, hyperhidróza, rodinná anamnéza, příznaky kompatibilní s CF |
| Co z nálezu nevyplývá | — | Samotný nález nepotvrzuje CF, nosičství CFTR ani potřebu WGS |
4. Jak se AWP hodnotí
Výzkumné protokoly se liší. Používají různé teploty vody, délky ponoření a definice pozitivního výsledku. V jedné novější studii byly obě ruce ponořeny na 11 minut do vody o teplotě 22–24 °C a hodnoceny ve 3., 7. a 11. minutě. Nejlepší rozlišení mezi skupinami poskytl nález vrásnění s papulami v 7. minutě. Tyto podmínky však nelze převést na domácí pozorování při sprchování nebo mytí nádobí (Alexopoulos et al., 2026).
Lékař hodnotí kombinaci znaků: rychlost nástupu, rozsah a symetrii, papuly, otok, svědění či bolest a především širší kontext. Patří do něj rodinná anamnéza, kožní obtíže mimo dlaně, nadměrné pocení a respirační, trávicí nebo růstové potíže. Izolované AWP má omezenou etiologickou specificitu. V kombinaci s dalšími indiciemi však může být důvodem k cílenému došetření.
5. CFTR a cystická fibróza
5.1 Co dělá CFTR
Gen CFTR kóduje epiteliální aniontový kanál, který se podílí na transportu chloridových a hydrogenuhličitanových iontů. V potních vývodech pomáhá zpětně vstřebávat chloridy a nepřímo také sodík. Při dysfunkci CFTR se sůl vstřebává hůře, a proto je v potu vyšší koncentrace chloridů. Na tomto principu stojí potní chloridový test (Role of CFTR in epithelial physiology).
5.2 Genotyp není jediné diagnostické kritérium
Cystická fibróza je autozomálně recesivní onemocnění. U některých pacientů se prokážou dvě varianty CFTR způsobující CF, zpravidla jedna na každé alele. Varianty mohou být stejné, nebo rozdílné — pak hovoříme o složené heterozygotnosti. Klinický obraz však ovlivňuje konkrétní kombinace variant i další genetické a negenetické faktory.
Nalezení dvou variant klasifikovaných jako CF-causing je s diagnózou CF konzistentní, ale má se hodnotit společně s klinickými a funkčními nálezy. Naopak nenalezení dvou známých variant CF nevylučuje. Diagnostická doporučení proto kombinují klinický kontext, potní test, genetickou analýzu a ve vybraných případech další funkční testy (Cystic Fibrosis Foundation).
Je také důležité rozlišovat CF od pojmu CFTR-related disorder (CFTR-RD). Ten označuje užší skupinu klinických jednotek spojených s dysfunkcí CFTR, které nesplňují diagnostická kritéria cystické fibrózy — například některé případy vrozené oboustranné absence chámovodů, pankreatitidy nebo bronchiektázií. Samotné nosičství jedné varianty ani náhodný nález varianty CFTR při širokém testování se za CFTR-RD nepovažují.
5.3 Proč by dysfunkce CFTR mohla AWP podporovat
Jedna z hlavních hypotéz předpokládá, že změněné složení potu naruší osmotické poměry v povrchových vrstvách kůže. Voda se pak může snáze přesouvat do rohové vrstvy, která přechodně otéká a vytváří výraznější rýhy a papuly. Jde však o biologicky plausibilní model, nikoli o definitivně prokázaný mechanismus.
Jinou stopu nabídla jediná kazuistika pacienta s AWP bez CF. V jeho potních žlázách byla popsána aberantní distribuce aquaporinu 5 (AQP5) a změny epitelu ekrinních žláz. Autoři nález interpretovali jako podporu dysregulace pocení, ale jeden případ nelze zobecnit na všechny formy AWP (Kabashima et al., 2008).
5.4 Jak často se AWP u CF vyskytuje
Menší studie s různými protokoly uvádějí AWP přibližně u 44–80 % lidí s CF. Toto široké rozpětí není populační prevalencí; odráží rozdílný věk účastníků, dobu ponoření, definici pozitivity i výběr pacientů (Yang et al., 2022).
Studie Alexopoulos a spolupracovníků zahrnula 100 dětí s CF, 50 heterozygotních nosičů — biologických rodičů dětí s CF — a 100 zdravých pediatrických kontrol. Ve 3. minutě bylo AWP zaznamenáno u 68 % pacientů s CF, 8 % nosičů a u žádné kontroly. Kombinovaný nález vrásnění s papulami v 7. minutě dosáhl v této studii 94% senzitivity a 98,3% specificity (Alexopoulos et al., 2026).
Čísla vypadají přesvědčivě, ale je nutné číst je v kontextu. Studie porovnávala již diagnostikované pacienty s převážně zdravými kontrolami, nebyla při hodnocení zaslepená a proběhla na jednom pracovišti. Skupina nosičů měla průměrný věk přibližně 36 let, zatímco děti s CF a kontroly měly kolem 10 let. Výkonnost v běžné ambulanci, kde se zvažuje více podobných diagnóz, může být nižší.
Starší case-control studie se 13 nosiči uváděla AWP u 25 % z nich, zatímco novější soubor rodičů-nosičů zjistil 8 % (Gild et al., 2010; Alexopoulos et al., 2026). Rozdíl může souviset s věkem, výběrem rodin, definicí AWP i protokolem ponoření. Pozdější komentář Gild a spolupracovníků označil klinickou použitelnost vztahu mezi AWP a nosičstvím za pochybnou (Gild et al., 2018).
Praktický závěr je jednoduchý: AWP může v odpovídajícím kontextu zvýšit podezření na poruchu funkce CFTR, samo však nediagnostikuje CF ani nosičství.
5.5 CFTR modulátory a AWP
Jestliže AWP souvisí s funkcí CFTR, mohla by jeho intenzitu ovlivnit léčba, která funkci proteinu zlepšuje. V observační sérii 16 pacientů — osmi dětí a osmi dospělých — se AWP během šesti měsíců léčby ivakaftorem zmírnilo (Jacobi et al., 2022). Malý nekontrolovaný soubor však nedokazuje mechanismus ani účinnost u všech genotypů.
Další ilustrací je kazuistika 16letého pacienta léčeného trojkombinací elexakaftor/tezakaftor/ivakaftor. Po 16 týdnech se jeho FEV1 zvýšilo z 55 na 102 % náležité hodnoty. Po 24 týdnech dosáhla jeho hmotnost 55. percentilu a AWP se výrazně zmírnilo; výchozí BMI bylo na 23. percentilu (Torres-Laboy et al., 2021). Jde však o jediného pacienta. Změna AWP není validovaným markerem odpovědi na CFTR modulátor, kritériem výběru léčby ani náhradou standardního hodnocení plicních, nutričních a laboratorních parametrů.
6. AQP5 a Botnijská palmoplantární keratodermie
Druhou genetickou linií spojenou s vodou zvýrazněným vzhledem dlaní je Botnijská palmoplantární keratodermie (PPKB). Jde o vzácnou autozomálně dominantní kožní poruchu, nikoli o jinou formu cystické fibrózy. Zakládající práce identifikovala missense varianty genu AQP5 u difúzní neepidermolytické palmoplantární keratodermie (Blaydon et al., 2013).
AQP5 je vodní kanál přítomný mimo jiné v palmoplantární epidermis a ekrinních potních žlázách. PPKB se projevuje difúzní keratodermií — ztluštěním kůže dlaní a plosek — často od raného dětství a s výrazným pocením. Po ponoření do vody postižená kůže zbělá a získá houbovitý vzhled. Ve francouzské rodině se čtyřmi postiženými členy byly otok dlaní a plosek přítomny již před prvním rokem věku a hand-in-the-bucket sign se objevil po 3–6 minutách ve vodě (Fertitta et al., 2022).
Název odkazuje na severní Švédsko, kde byl fenotyp původně studován, není však geografickým diagnostickým kritériem. Rodiny s patogenními variantami AQP5 byly popsány i ve Francii, Dánsku a Číně (Wang et al., 2022).
Experimentální práce dále naznačuje, že varianty AQP5 mohou ovlivňovat regulaci aktinového cytoskeletu keratinocytů. Mechanismus onemocnění tím získává konkrétnější obrysy, ale není uzavřen (Ramos Del Caño et al., 2024).
Pro klinickou úvahu jsou důležité tři znaky: keratodermie od raného věku, výrazná hyperhidróza a autozomálně dominantní rodinný vzorec. Nalezená varianta AQP5 musí být hodnocena podle uznávaných klasifikačních kritérií, fenotypu a segregace v rodině. Ne každá varianta zachycená panelem nebo WGS je příčinou onemocnění.
7. Negenetické souvislosti
AWP nemusí mít genetickou příčinu. Bylo popsáno v souvislosti s hyperhidrózou, atopickou dermatitidou, Raynaudovým fenoménem, malnutricí i bez zjevného spouštěče. U většiny těchto vztahů jde o pozorování z malých souborů nebo kazuistik, nikoli o důkaz kauzality (Yang et al., 2022).
Během pandemie covidu-19 se objevily série pacientů, u nichž AWP začalo po výrazném zvýšení frekvence mytí a dezinfekce rukou. Jedna práce popsala deset případů, jiná šest pacientů, kteří si myli ruce 15–25krát denně (Ayhan et al., 2021; Karagün, 2021). Jde o publikační signál, nikoli o důkaz, že během pandemie vzrostla populační incidence AWP.
Jednotlivé kazuistiky popsaly časovou souvislost AWP s několika léčivy.
| Léčivo | Primární kazuistika | Co lze z případu vyvodit |
|---|---|---|
| Kyselina acetylsalicylová | Khuu et al., 2006 | Jednostranné AWP bylo popsáno v souvislosti s užíváním aspirinu; kauzalitu nelze z jediné kazuistiky spolehlivě určit. |
| Rofekoxib | Carder a Weston, 2002 | Příznaky ustoupily po vysazení; lék byl v roce 2004 stažen z trhu kvůli kardiovaskulárnímu riziku. |
| Tobramycin | Ludgate et al., 2009 | AWP bylo popsáno u pacientky s CF léčené tobramycinem; samotná CF komplikuje přisouzení příčiny léčivu. |
Z kazuistik nelze vypočítat incidenci ani relativní riziko. Pacient by proto kvůli AWP neměl sám vysadit, omezit nebo měnit žádný lék; postup má vždy konzultovat s předepisujícím lékařem.
8. Co zůstává výzkumnou hypotézou
Vedle dobře doložené asociace AWP s CF a kauzální role AQP5 u PPKB existují biologicky zajímavé kandidátní mechanismy. Jejich klinická využitelnost pro izolované AWP je však zatím nulová.
Rozdíl mezi tvrzením „mechanismus je biologicky možný" a „varianta vysvětluje příznak konkrétního pacienta" je zásadní. Kandidátní gen by se neměl stát klinickou odpovědí jen proto, že souvisí s transportem vody nebo osmotickou signalizací.
| Gen nebo linie | Co naznačují data | Humánní vztah k fenotypu | Klinické použití |
|---|---|---|---|
| CFTR | Změna složení potu a osmotických poměrů v kůži | Asociace je dobře dokumentována u CF; u heterozygotních nosičů je proměnlivá | AWP může být podpůrnou indicií, nikoli samostatným testem |
| AQP5 u PPKB | Změna vodního kanálu a pravděpodobně i regulace cytoskeletu | Kauzální vztah patogenních variant k PPKB | Cílené testování při odpovídajícím fenotypu |
| TRPV4 | Možný podíl na osmosenzitivní signalizaci v PPKB | Pro variantu TRPV4 způsobující izolované AWP nejsou přesvědčivé důkazy | Žádné rutinní použití |
| AQP5 mimo PPKB | Aberantní distribuce byla popsána v jediné kazuistice AWP | Nepřímý a velmi omezený důkaz | Žádné samostatné použití |
9. Kdy vyhledat lékaře a co čekat od vyšetření
Neexistuje bezpečné pravidlo typu „pokud se mi prsty zvrásní do tří minut, mám cystickou fibrózu". Ke konzultaci vede spíše kombinace znaků:
- opakovaný a rychlý nástup výrazného vrásnění po kontaktu s vodou,
- bělavé papuly, otok, svědění, pálení nebo bolest,
- oboustranný vzor na dlaních,
- keratodermie nebo výrazná hyperhidróza,
- rodinná anamnéza CF či palmoplantární keratodermie,
- respirační, trávicí nebo růstové obtíže kompatibilní s CF.
Při relevantním podezření následuje klinické zhodnocení a diferenciální diagnostika. Pro průkaz dysfunkce CFTR je základním vyšetřením standardizovaný potní chloridový test. Hodnota ≥60 mmol/l v odpovídajícím klinickém kontextu podporuje diagnózu CF; rozmezí 30–59 mmol/l je intermediární a vyžaduje další posouzení. Podle výsledku, věku, rodinné anamnézy a novorozeneckého screeningu může následovat rozšířená analýza CFTR nebo specializované funkční vyšetření (Cystic Fibrosis Foundation).
Nosičství CFTR lze posuzovat genetickým testem, jehož výtěžnost závisí na rozsahu metody a populačním původu vyšetřovaného. Negativní omezený panel nevylučuje varianty, které panel nezachycuje; sekvenování celého genu odpovídá na jinou otázku než panel častých variant a obě metody se liší od WGS. Samotné AWP ani jeho nepřítomnost nosičství nepotvrzují ani nevylučují.
Pokud test odhalí klinicky významnou variantu nebo nosičství, genetické poradenství má pokrýt zdravotní i reprodukční význam nálezu, možné testování partnera či příbuzných a limity interpretace. Genetické a zdravotní údaje patří podle článku 9 GDPR mezi zvláštní kategorie osobních údajů; jejich zpracování vyžaduje právní základ a použitelnou výjimku pro zvláštní kategorie údajů (nařízení (EU) 2016/679, EUR-Lex).
Co si můžete všimnout doma
Opakované rychlé vrásnění, bělavé papuly, otok či pálení, oboustranný nález a souběh s dalšími příznaky mohou být důvodem ke konzultaci. Domácí ponoření rukou do vody však není standardizovaný diagnostický test.
Co tento znak sám o sobě neznamená
AWP automaticky neznamená cystickou fibrózu ani nosičství CFTR. Neurčuje potřebu celogenomového sekvenování a není důvodem k samovolné změně léčby.
Upozornění
Tento článek nenahrazuje lékařské vyšetření. První posouzení může provést dermatolog, pediatr, pneumolog nebo praktický lékař. Volba genetického vyšetření a interpretace výsledků mají vycházet z celého klinického obrazu a odpovídajícího genetického poradenství.
Genetická data a informované rozhodnutí
Před vyšetřením má být srozumitelné, jaký je jeho účel, co metoda zachytí a nezachytí, jak budou data uchovávána, kdo k nim bude mít přístup a jak se bude postupovat při náhodných nebo nejednoznačných nálezech.
Poznámka o poskytovateli (Sophgena)
Tento článek je edukační obsah poskytovatele genetického vyšetření. Široké genetické testy mohou technicky zahrnovat také geny CFTR a AQP5, ale izolované zvrásnění prstů po vodě zpravidla není důvodem k WGS. Rozsah testování má určovat klinická otázka, rodinná anamnéza a odborná konzultace, nikoli komerční zájem poskytovatele.
10. Závěr
Zvrásnění prstů po vodě má tři odlišné roviny. První je fyziologická: běžný autonomně řízený reflex bez samostatného klinického významu. Druhou je fenotyp: rychlé, výrazné a oboustranné změny s bělavými papulami, otokem nebo nepříjemnými pocity mohou odpovídat AWP. Třetí je diagnóza: AWP může být spojeno s CF, vzácně může doprovázet jiný stav související s dysfunkcí CFTR nebo se objevit v rámci AQP5-asociované Botnijské keratodermie, ale samo o sobě žádnou z těchto diagnóz nepotvrzuje.
Mezi „kuriozitou" a „genetickou diagnózou" tedy leží užitečná mezikategorie — klinická indicie. Její význam určuje kontext: další příznaky, rodinná anamnéza, kožní nález a výsledky standardizovaných vyšetření. Přisoudit jednomu dermatologickému jevu jistý genetický význam je stejně chybné jako jej bez dalšího ignorovat.
Metodický box: proč se studie nedají jednoduše porovnat
Studie AWP používají různé populace, teploty vody, časy ponoření a definice pozitivního výsledku. Tři příklady ukazují, jak výrazně to mění čísla.
Singh et al. (2019): 64 dětí s CF, 64 kontrol, 64 rodičů-nosičů a samostatná validační skupina 54 dětí. Tříminutový práh měl v hlavním srovnání senzitivitu 81,2 % a specificitu 56,2 % (v abstraktu zaokrouhleno na 81 % a 57 %), AUC přibližně 0,76. Medián času do vrásnění byl 2 minuty u dětí s CF, 4 minuty u kontrol a 8 minut u dospělých nosičů. Rozdíl u nosičů je zásadně zatížen věkem (plný text).
Alexopoulos et al. (2026): 100 dětí s CF, 50 dospělých rodičů-nosičů a 100 pediatrických kontrol. Po 11minutovém ponoření ve vodě o 22–24 °C byla nejlepší výkonnost přisouzena vrásnění s papulami v 7. minutě: senzitivita 94 %, specificita 98,3 %. Studie porovnávala předem definované skupiny, nebyla zaslepená a vyžaduje externí validaci (Cureus).
Gild et al. (2010): 21 pacientů s CF, 13 nosičů a 15 kontrol. Při definici AWP jako vrásnění do 3 minut bylo pozitivních 80 % pacientů s CF a 25 % nosičů, zatímco v kontrolách nebyl pozitivní nikdo. Malé skupiny omezují přesnost odhadu (PubMed).
Žádné univerzální „domácí pravidlo" z těchto studií vyvodit nelze.
Literatura
Alexopoulos A, Ntokos D, Briana D, et al. Aquagenic Wrinkling of the Palms as a Screening Indicator for Cystic Fibrosis Beyond Infancy. Cureus. 2026;18(1):e102506. doi:10.7759/cureus.102506.
Ayhan E, Yıldırım C, Aksoy M, Ebik B, Öztürk M, Akelma H. Ten cases of aquagenic syringeal acrokeratoderma revealed during the COVID-19 outbreak. Int J Clin Pract. 2021;75(6):e13914. doi:10.1111/ijcp.13914.
Berk DR, Ciliberto HM, Sweet SC, Ferkol TW, Bayliss SJ. Aquagenic wrinkling of the palms in cystic fibrosis: comparison with controls and genotype-phenotype correlations. Arch Dermatol. 2009;145(11):1296–1299. doi:10.1001/archdermatol.2009.260.
Blaydon DC, Lind LK, Plagnol V, et al. Mutations in AQP5, encoding a water-channel protein, cause autosomal-dominant diffuse nonepidermolytic palmoplantar keratoderma. Am J Hum Genet. 2013;93(2):330–335. doi:10.1016/j.ajhg.2013.06.008.
Carder KR, Weston WL. Rofecoxib-induced instant aquagenic wrinkling of the palms. Pediatr Dermatol. 2002;19(4):353–355. doi:10.1046/j.1525-1470.2002.00103.x.
Changizi M, Weber R, Kotecha R, Palazzo J. Are wet-induced wrinkled fingers primate rain treads? Brain Behav Evol. 2011;77(4):286–290. doi:10.1159/000328223.
Fertitta L, Charbit-Henrion F, Leclerc-Mercier S, et al. Bothnian Palmoplantar Keratoderma: Further Delineation of the Associated Phenotype. Genes (Basel). 2022;13(12):2360. doi:10.3390/genes13122360.
Gild R, Clay CD, Morey S. Aquagenic wrinkling of the palms in cystic fibrosis and the cystic fibrosis carrier state: a case-control study. Br J Dermatol. 2010;163(5):1082–1084. doi:10.1111/j.1365-2133.2010.09914.x.
Gild R, Clay CD, Morey S. Aquagenic wrinkling of the palms and its relation to cystic fibrosis carrier status: a dubious relationship. Eur J Intern Med. 2018;58:e7–e8. doi:10.1016/j.ejim.2018.09.002.
Haseleu J, Omerbašić D, Frenzel H, Gross M, Lewin GR. Water-induced finger wrinkles do not affect touch acuity or dexterity in handling wet objects. PLoS ONE. 2014;9(1):e84949. doi:10.1371/journal.pone.0084949.
Jacobi E, Solomon M, Avolio J, et al. Aquagenic wrinkling of the palms in cystic fibrosis patients treated with ivacaftor. J Cyst Fibros. 2022;21(2):e102–e105. doi:10.1016/j.jcf.2022.01.005.
Kabashima K, Shimauchi T, Kobayashi M, et al. Aberrant aquaporin 5 expression in the sweat gland in aquagenic wrinkling of the palms. J Am Acad Dermatol. 2008;59(2 Suppl 1):S28–S32. doi:10.1016/j.jaad.2008.04.024.
Karagün E. Aquagenic acrokeratoderma due to frequent handwashing during the COVID-19 pandemic outbreak. Dermatol Ther. 2021;34(2):e14796. doi:10.1111/dth.14796.
Kareklas K, Nettle D, Smulders TV. Water-induced finger wrinkles improve handling of wet objects. Biol Lett. 2013;9(2):20120999. doi:10.1098/rsbl.2012.0999.
Khuu PT, Duncan KO, Kwan A, Hoyme HE, Bruckner AL. Unilateral aquagenic wrinkling of the palms associated with aspirin intake. Arch Dermatol. 2006;142(12):1661–1662. doi:10.1001/archderm.142.12.1661.
Lindsay J, Incristi AR, Liu A, Arnett B, Costa M, Chong C. Connecting the Past and Present: An Updated Literature Review of Aquagenic Syringeal Acrokeratoderma. Cureus. 2024;16(12):e76002. doi:10.7759/cureus.76002.
Ludgate MW, Patel D, Lamb S. Tobramycin-induced aquagenic wrinkling of the palms in a patient with cystic fibrosis. Clin Exp Dermatol. 2009;34(5):e75–e77. doi:10.1111/j.1365-2230.2009.03223.x.
Ramos Del Caño LR, South AP, O'Toole EA, Kelsell DP, Blaydon DC. A Role for Aquaporin-5 Variants in Regulation of the Actin Cytoskeleton in Non-Epidermolytic Palmoplantar Keratoderma. J Invest Dermatol. 2024;144(9):2092–2096. doi:10.1016/j.jid.2024.02.028.
Singh A, Lodha R, Shastri S, Sethuraman G, Sreedevi KN, Kabra M, Kabra SK. Aquagenic Wrinkling of Skin: A Screening Test for Cystic Fibrosis. Indian Pediatr. 2019;56(2):109–113. PubMed PMID 30819988.
Tai Y, Fukumoto T, Oka M, Nishigori C. Frequent handwashing and disinfection: a potential new trigger for aquagenic wrinkling of the palms caused by COVID-19 outbreak. J Eur Acad Dermatol Venereol. 2021;35(1):e9–e10. doi:10.1111/jdv.16906.
Torres-Laboy PM, Melendez-Montañez JM, De Jesús-Rojas W. Aquagenic Wrinkling of the Palm: A Rare Diagnostic Clue of Cystic Fibrosis and the Response to CFTR-Modulating Therapy. Cureus. 2021;13(4):e14425. doi:10.7759/cureus.14425.
Wang Y, Wang J, Li Y, et al. AQP5 pathogenic variants induce palmoplantar keratoderma Bothnia type in two Chinese families. J Dermatol. 2022;49(4):463–468. doi:10.1111/1346-8138.16281.
Wilder-Smith EPV. Water immersion wrinkling—physiology and use as an indicator of sympathetic function. Clin Auton Res. 2004;14(2):125–131. doi:10.1007/s10286-004-0172-4.
Yang K, Zhou C, Luke J. Aquagenic wrinkling of the palms: review of the literature. Clin Exp Dermatol. 2022;47(11):1910–1915. doi:10.1111/ced.15323.
